Lineární programování

    Matematická metoda optimalizace, která hledá nejlepší řešení — maximum nebo minimum účelové funkce, například zisku nebo nákladů — při dodržení souboru lineárních omezení, jako je rozpočet, kapacita skladu, velikost kontejneru nebo minimální objednací množství dodavatele. V nákupu zásob se používá k rozhodnutí, kolik kusů kterého produktu objednat, aby se maximalizoval očekávaný zisk v mezích toho, co firma reálně může zaplatit a uskladnit.

    Jak lineární programování funguje na příkladu nákupu zásob

    Lineární programování je matematická metoda, která hledá nejlepší možné řešení — maximum nebo minimum tzv. účelové funkce (například zisku nebo nákladů) — při dodržení souboru omezení, která se dají zapsat jako lineární vztahy. V nákupu zásob to typicky znamená: kolik kusů kterého produktu objednat, aby byl co nejvyšší očekávaný zisk, a zároveň se nepřekročil rozpočet ani kapacita skladu.

    Účelová funkce: co se maximalizuje nebo minimalizuje

    V praxi obchodu to bývá očekávaný zisk ze zvoleného množství objednaného zboží — každý produkt přispívá jinou marží a jinou pravděpodobností prodeje, metoda hledá kombinaci množství s nejvyšším součtem.

    Omezení: hranice, které se nesmí překročit

    Rozpočet na nákup, kapacita skladu nebo kontejneru, minimální objednací množství od dodavatele (MOQ), případně limit na to, kolik kusů jednoho produktu má smysl mít najednou skladem. Každé z těchhle omezení se dá zapsat jako nerovnost.

    Výsledek je konkrétní plán, ne jen doporučení

    Výstupem je přesné množství pro každý produkt v rámci zadaných omezení — ne obecné pravidlo typu „objednávejte víc bestsellerů“, ale číslo, které respektuje rozpočet i prostor zároveň.

    Není to nová ani AI metoda

    Lineární programování se používá od čtyřicátých let dvacátého století (simplexová metoda) a je to čistě matematický, deterministický postup — ne strojové učení. V praxi bývá jedním z výpočetních bloků uvnitř nástrojů pro plánování nákupu nebo výroby, ne samostatný „chytrý“ produkt.

    Kde firmy pálí peníze

    Bez formálního přístupu k omezením se rozpočet a kapacita skladu často řeší odděleně po jednotlivých objednávkách, ne jako jeden souhrnný problém.

    • Rozpočet padne na jeden produkt, ostatní čekají

      Velká objednávka jednoho výhodně nakoupeného produktu vyčerpá rozpočet, i když by se stejné peníze rozdělené mezi víc produktů s vyšší marží vrátily rychleji. Bez explicitního omezení a účelové funkce se to těžko posoudí najednou.

    • Kapacita skladu se zjistí až po naskladnění

      Objednávky se plánují podle rozpočtu, ne podle místa na skladě — a teprve při příjmu zboží se ukáže, že se všechno nevejde nebo že chybí prostor pro rychloobrátkové položky.

    • Rozhodnutí produkt po produktu, ne za celý nákup najednou

      Bez souhrnného pohledu na omezení se každá objednávka posuzuje izolovaně. Součet takových jednotlivě rozumných rozhodnutí ale často nevede k nejlepšímu využití rozpočtu a skladu jako celku.

    Kde v tomhle Datimo reálně pomáhá

    1. 1

      Datimo nepočítá lineární programování za vás

      Sklady a predikce v Datimu nejsou solver lineárního programování — je to systém, který sleduje ABC segmentaci, obrátkovost a predikci poptávky po SKU a navrhuje množství a termín objednávky s ohledem na dobu dodání.

    2. 2

      Co ale takováto optimalizace vždycky potřebuje: čistá data po SKU

      Ať firma použije lineární programování, jednodušší pravidla, nebo jiný nástroj, vstupem musí být spolehlivá data o prodejích, marži, obrátkovosti a době dodání za každý produkt. Bez toho je jakýkoli optimalizační výpočet jen tak dobrý, jak dobrá jsou čísla, která do něj jdou.

    3. 3

      Datimo dodává právě tenhle vstup

      Denní import pohybů z ERP, ABC segmentace podle obratu nebo zisku a obrátkovost po jednotlivých SKU dávají konzistentní, aktuální datový základ — ať se nad ním firma rozhoduje ručně, v Excelu, nebo pomocí formálnějšího optimalizačního modelu.